Také letos se podařilo během posledního únorového víkendu uskutečnit pro mnohé již tradiční skialpovou akci s výstupem na Ďumbier. Brzký páteční ranní odjezd nikoho neodradil, protože bylo slíbené pěkné počasí, spousta prašanu a hodně nastoupaných výškových metrů. Páteční výstup ukázal téměř všechny tváře počasí, od vykukujícího sluníčka, přes sněžení a mlhu až po modrou oblohu a úchva
tné výhledy na konci túry. Vrcholu Ďumbieru (2 045 m n. m.) dosáhli všichni včetně skialpových nováčků, kteří se poprvé zúčastnili takovéto větší akce. Tímto děkují všem za cenné rady a předané zkušenosti ohledně toho, jak se ve velkých horách v zimě chovat a na co vše myslet. Noclehy pro všechny zajistil Radim opět na vysokohorské chatě M. R. Štefánika (1 740 m n. m.), která se nachází v sedle pod Ďumbierem, za což mu patří velký dík. Sobota byla ve znamení velkého poklesu teplot a silných poryvů větru, slibované slunce nakonec svítilo jen chvíli, zato vítr foukal pořád. Přesto většina odvážně vyrazila do okolí zdolat některé svahy dolů a posléze zase nahoru. Večer se všichni sešli opět na chatě a vyprávěli si zážitky z tohoto opravdu větrného a mrazivého dne. V neděli ráno bylo potřeba se sbalit a vrátit se zpět do údolí. Teploty klesly až k –20 °C, vítr se však utišil a slunce zářilo na modré obloze od samého rána. Zpáteční cesta tak byla obohacena o nádherné výhledy do daleka a krásné sjezdy. Všech 16 účastníků se vrátilo v pořádku domů s množstvím vzpomínkových fotek a zážitků. Tak možná zase za rok na shledanou na Ďumbieru.
[cws_gpp_images_by_albumid id=6526730336288611521 theme=grid show_title=0 show_details=0]