Třetí červnový víkend proběhlo lezecké soustředění určené pro děti navštěvující kroužek sportovního lezení, ale i pro děti členů našeho oddílu. Akce se tentokrát konala v pískovcové lezecké oblasti Ostaš. Ubytování i strava byly zajištěny v Chatové osadě Ostaš. Na hladký průběh celé akce dohlíželo dvanáct dospělých, kteří měli na starosti celkem pětadvacet mladých lezců.
Nezaháleli jsme ani chvíli a ačkoli v pátek po příjezdu na lezení čas již nebyl, strávili jsme večer alespoň hraním nejrůznějších her. Bohužel v zápalu hry došlo k (prvnímu a naštěstí i poslednímu) úrazu, který se další den na rentgenu ukázal být zlomenou rukou. Moc nás všechny mrzelo, že pro Davida tak lezení skončilo ještě dříve, než vůbec stihlo začít, ale slíbili jsme, že mu to o prázdninách vynahradíme. 😊
Sobota se již nesla ve znamení lezení. Děti byly rozděleny do čtyř skupin dle věku a výkonnosti, čímž se zajistilo co možná nejlepší vyžití pro každého jednotlivce. Nadšení z lezení nezkazilo ani úmorné vedro, které po celý den panovalo, a děti si tak užily krásný lezecký den. Někteří z nejstarších účastníků měli dokonce příležitost otestovat svou duševní odolnost a fyzickou výkonnost, když jim bylo umožněno vylézt si některé cesty na prvním. To se sice v některých případech neobešlo bez vypjatých situací, nakonec ale podaný výkon a úspěšně vylezené cesty převážily všechny negativní emoce a vše špatné bylo rázem zapomenuto.
Celý den lezení byl však stále některým mladým lezcům málo, a tak se sedmičlenná skupinka v čele se Šímou vydala po večeři zdolat nedaleký vrchol věže zvané Cikánka. V plánu bylo vylézt na Cikánku a před soumrakem se v klidu vrátit do kempu. Počasí tomuto nápadu však nepřálo, obloha potemněla, zvedl se prudký vítr a všem nám bylo jasné, že se chystá pořádná divočina. Z celé skupinky nadšených lezců se sice na Cikánku dostali jen tři, nicméně do kempu stihli všichni bezpečně dorazit chvíli před bouřkou. Ta udeřila takovou silou, jakou jsme už dlouho nezažili. Blesky křižovaly černou oblohu, po silnici se valily potoky vody a z nebe padaly pořádné kroupy. Naštěstí jsme tento zásah živlu všichni přečkali bez úhony, s příchodem tmy bouřka odezněla, a nakonec jsme dokonce stihli i slíbené opékání buřtů.
V neděli jsme byli nuceni přizpůsobit program podešťovému stavu, což znamenalo boulderování převážně pod převisy, kde bylo navzdory vydatnému dešti sucho. Děti tak měly během víkendu možnost vyzkoušet si na pískovci obě lezecké disciplíny, lezení s lanem i bouldering. Celý víkend hodnotíme jako velice povedený a věříme, že i děti byly spokojené. Poděkování za podporu této akce patří HK Choceň a jeho členům, DDM Mikádu, Českému horolezeckému svazu, Městu Choceň, Pekařství u Lifků, Choceňské mlékárně a Ivecu, které nám zapůjčilo autobus i s řidičem.
Áda