První kolo Českého poháru a zároveň jeden ze dvou závodů, které stanovují bouldrovou reprezentaci pro rok 2020, se konal v brněnském Hangáru.
Tento rok nás netrýznilo brzké vstávání, jelikož jsme dorostly do kategorie A, která startuje až okolo jedenácté hodiny dopolední, společně se ženami. Domča a já jsme proto mohly poklidně nasednout do vlaku, vypít si ranní kávičku a vystoupit na stanici Brno hlavní nádraží. Pravé dobrodružství mohlo začít. Najít Hangár. Ovšemže kvůli mé navigační (ne)schopnosti jsme se vydaly na úplně druhou stranu. Byly jsme absolutně ztracené, proto jsme musely volat trenéra, aby nás zaregistroval, protože na místo se nedalo dostat včas. Na Hangár jsme došly jen o půl hodiny později, než jsme měly. Naštěstí program byl o hodinu zpožděný, takže jsme se v klidu přihlásily, rozcvičily, rozlezly a už jsme opět nestíhaly. Ženy začínaly lézt a my neměly připlá závodní čísla na tričku. Tak jsme tuto zodpovědnost nechaly na našich tréninkových partnerech a dopadlo to sice všelijak, ale vše jsme stihly.
Boulder číslo jedna byla pro mě ztráta času, rajbasoidní hnus. Druhý boulder se mi docela líbil, jen jsem se nemohla srovnat v kroku ze zóny, tutíž žádný top, což byla škoda. Tenhle problém vyřešila Domča, chybělo jí jen málo k topu. V trojce jsem padala v kroku do topu pro změnu já. Čtyřku jsme vynechaly úplně, protože byla příliš koordinační. Pětka po zónu lehká, ale velmi těžký a dlouhý krok do topu. Na dynamické šestce jsem dala zónu. Domče se skoky moc nelíbí, proto do zóny nedoletěla. V sedmičce chyběla síla a nějaký ten centimetřík, ale zóna se dala. Osmému bouldru jsem se věnovala jen v posledních minutách, což byla chyba, protože jsem padala z kroku do topu. Konec. Poslední minuty uplynuly. Zcela vyčerpané se se všemi rozloučíme, Domča odcizí závodní číslo a jdeme na vlak.
Upřímně musím pochválit Domču za její výkon, oproti minulým závodům je to neuvěřitelný progres. Svůj výkon bych raději nekomentovala, pořadí je sice dobrý, ale lezení jsem si představovala úplně jinak. Gratuluji všem zúčastněným závodníkům a zraněným přeji brzké uzdravení. Děkuji Dejvoj za jeho trpělivost a nám věnovaný čas.
VÝSLEDKY:
Dominika Serbáková v kategorii A (2003-2004) skončila na 14. místě, protože jí neuznali jednu zónu. V ženském rankingu pak na 30. místě.
Žofie Košťalková se ve své kategorii A umístila na 7. místě a v ženách na 21. místě.
Martin Stráník skončil na 1. místě v mužích.