Jak už se stalo zvykem, i letos jsme s dětmi z horolezeckého kroužku HK Choceň vyrazili na červnový víkendový pobyt, tentokrát opět na Vysočinu, do penzionu Poslední Míle na Milovech. Účastníků bylo celkem 22, z toho 14 mladých lezců ve věku mezi devíti a šestnácti lety a osm vedoucích.
Po pátečním příjezdu a ubytování do pokojů jsme soustředění zahájili seznamovacími hrami. Vyhládlí jsme usedli ke společné večeři a den byl zakončen několika venkovními hrami, večerní metodikou a zaslouženým spánkem. V sobotu jsme se probudili do krásného slunečného dne, jenž jsme zahájili rozcvičkou a snídaní v podobě švédských stolů. Po snídani jsme si sbalili fidlátka a vydali se na cestu vstříc Drátníku. Cesta s batohy se zdála nekonečná, ale všichni jsme ji ve zdraví přežili. Na tuto chvíli jsme všichni netrpělivě čekali! Nelenili jsme, urychleně obsadili cesty a lezení mohlo začít. Lezli jsme o sto šest. Děti byly rozděleny do čtyř skupin. V každé skupině byli dva vedoucí, kteří neúnavně tahali nové a nové cesty. Po několika hodinách nepřetržitého lezení se mračna zatáhla a byli jsme nuceni ve spěchu odejít. Nakonec šlo jenom o přeháňku, a tak jsme si během zpáteční cesty udělali hezkou procházku. Po příchodu jsme se šli koupat. Vyzkoušeli jsme si i ježdění na paddleboardech. O ty vypukla veliká bitva, ale nakonec se na nich všichni vystřídali. Po vydatné večeři jsme se pustili do venkovních her a navečer se konalo klání v deskových hrách. Týmy byly velice vyrovnané a symbolickým trestům z prohraných kol se téměř nikdo nevyhnul.
Nedělení dopoledne se neslo v aprílovém duchu. Proměnlivé počasí nás však neodradilo od ranní rozcvičky. Po snídani jsme opět vyrazili do skal, tentokrát na Čtyři palice. Cesta byla poněkud méně náročná, protože se naše výbava vezla autem. Batohy jsme vyzvedli na určeném místě a vydali se lesem ke skalám. Palice se před námi vztyčily a okouzlily nás svou majestátností. Okamžitě jsme se nasoukali do výbavy a prvolezci se připravili na svá místa. Sobotní lezení nás velice bavilo, a proto jsme chtěli z i toho nedělního vytěžit maximum. Skupinky z předchozího dne jsme rozpustili a každý jednoduše lezl tam, kde bylo místo, a která cesta se mu zalíbila. Pro zkušenější děti byla vytažena i velmi obtížná cesta, kterou všichni uchazeči úspěšně přebouchali. Neodradil nás vítr a ani chladné počasí, které nás provázelo celým dnem. Čas se naplnil a my se museli pomalu vydat zpět na chatu. Zabalili jsme si věci, vychutnali si společného nanuka a víkend byl u konce.
I přes to, že nám počasí příliš nepřálo, víkend plný her, zábavy a lezení jsme si velice užili. Budeme se těšit zase na příští rok!
Děkujeme ČHS, Mikádu a VMK-CZ za podporu.
Za Horolezecký klub Choceň
Sára Valíčková
