HR byla poprvé prostoupena roku 1908 a hned se stala legendou.

V podstatě je to pro skialpistu totéž, co pro muslima cesta do Mekky.

S Blaničkou jsme šli HR před 16 lety variantou přes Combin.

Letos jsme to vzali HR druhou trasou, a to přes Verbier – takže jsme tuplovaní.

Originální trasa HR začíná u kostela v Chamonix a končí u kostela v Zermattu. Shodou okolností během našeho pochodu tuto trasu zdolali dva místní chrti v rekordním čase 13,5 hodiny (GPS jim naměřila103 km a asi 8500 výškových metrů).

To ovšem není náš případ, my si dovedeme celkem šestidenní přechod užít se vším všudy:

• denní etapy jsou s převýšením do 1400 výškových metrů a délky do 20 km, což je zruba asi 6-8 hodin pochodu a lyžování
• spektakulární výhledy na nejvyšší alpské velikány tak, jak je nejspíše vůbec neznáte
• odpolední veget na chatách ve výškách od 2400 do 3300 m, na terase, na sluníčku, s výhledy, pívo (9 Fr!!! plechovka)
• chata Bertol na závěr. Po úbytku ledovce chata zůstala na skalním výšvihu nad sedlem a přístup k ní je po asi 50 m vysokých kolmých žebřících. Dokonce i návštěva WC vyžaduje odolnost proti závratím 
• luxusní kilometrové sjezdy v prašanu z vrcholů Pigna Arola (3800m) a RosaBlanche (3350)
• kličkování mezi ledovcovými trhlinami
• a třešinka na dortu – sjezd z vrcholu Téte Blanche (3750 m) do Zermattu (1500 m) pod severkami Dent D´Hérens a ikonického Matterhornu.

K přechodu HR se k nám přidali dva “mladíci“ – Pavel (53) a Kateřina (42), kteří z počátku měli jisté přebytky sil, nicméně po dvou dnech pochodu se rychlost celé skupiny srovnala.

Trasou nás provedl Zoban, kterému patří dík za shovívavost a empatii. Zejména bych vyzdvihnul jeho schopnost najít vždy nejlepší lajnu s neposkvrněným prašanem.

Radim + Blanka

Po dvou letech jsme se opět sešli na oblíbené Rychtě v Chocni , abychom měli důvod se pěkně obléknout, zatančit si a prožít prima večer. Organizátorky plesu Lenka s Radkou se tohoto úkolu zhostily na jedničku. Zahrály nám dokonce dvě kapely – Choceňačka v počtu osmnácti hráčů a Beeton. Nechyběl fotokoutek, tombola, občerstvení s bezva obsluhou Natky a Emy a pomyslnou třešničkou na dortu bylo efektní vystoupení Jáchyma s jo-jo efekty. Soutěž ve stisku opět vyhrála Jana, v mužích byl nejsilnější Fenďa. Začátek plesu holky stanovily na 18 hodinu, osobně jsem si myslela, že v 22 hod. budu doma, ale omyl – až do dvou hodin jsme se bavili. Děkujeme děvčatům za uspořádání akce a otázka zní: kdo zorganizuje v pořadí IX. horolezecký ples?

Romana

Špindlerův Mlýn 23. a 24. 1. hostil po 3 letech Světový pohár žen v alpském lyžování. Závodit v obřím slalomu a slalomu sem přijely světové hvězdy jako jsou Sara Hectorová, Zrinka Ljutićová, Lena Duerrová nebo legendární Mikaela Schiffrinová. Připravit trať světového formátu není vůbec legrace. Například je třeba postavit 8 km sítí, nebo ručně injektovat pistu každých 20 cm. Během závodu je třeba se starat o branky a udržovat trať v nejlepší kvalitě. Na tom se 10 dní podílelo kolem 200 lidí z lyžařských oddílů po celé ČR, mimo jiné i 6 borců z choceňského oddílu Potštejnský racing. Jelikož se díky injektáži ze svahu stane ledová hora, je třeba vyměnit lyže za mačky a všechny práce provádět na nich. Sehnat mačky pro 200 lidí je trochu problém, proto děkujeme HK Choceň, za jejich zapůjčení pro naše borce! Odměnou pro pořadatele bylo vidět závodnice jen pár metrů od nich, jak vytříbenou technikou zdolávají náročnou trať na Svatém Petru. Díky jejich dobré práci, si závodní týmy tento podnik velmi chválily. Proto doufáme, že by se Světový pohár mohl do ČR zase za 3 roky vrátit.

Tomáš Potštejnský