Ve středu 22. května k nám do Chocně zavítal lanškrounský trenér David Urbášek. Na jeho trénink se sešlo 13 mladých lezců a 6 našich instruktorů. Nejprve proběhla hodina teorie, kdy jsme si vyslechli rady ohledně závodů, přípravy a dalších zajímavých témat. Všechny Davidovy rady byly samozřejmě doplněny o jeho osobní zkušenosti. Pro nás starší, kteří již závody Českého poháru objíždíme, došlo pouze k zopakování a doplnění nám již známých pravidel. Ovšem pro mladší účastníky našeho tréninku, kteří závodí v Orlickém Monkey Cupu, se jednalo o nové informace a rady. Po této teoretické hodině jsme se hromadně přesunuli na stěnu, kde nejprve proběhla rozcvička pod Davidovým vedením, následně jsme asi půl hodiny boulderovali, abychom důkladně rozhýbali naše těla. Po rozhýbání jsme se rozdělili do skupin podle lezecké výkonnosti a dali jsme se do lezení jedné konkrétní cesty, u které jsme se pokoušeli nasimulovat opravdový závod. Myslím, že pro všechny zúčastněné se jednalo o kvalitně strávený čas a že si každý z nás odnesl nějaký nový poznatek, který nás může posunout v našem lezení.

Zuzka

Členové Horolezeckého klubu Choceň z.s. vedou lezecké tréninky pro děti a mládež od 9 do 18 let na umělé lezecké stěně v Chocni ve sportovní hale při ZŠ Sv. Čecha. Dva tréninky probíhají pod záštitou Mikáda z Vysokého Mýta a jeden pod choceňskou ZŠ Sv. Čecha. Celkem v sezoně 2018/2019 trénujeme 40 dětí. Na tréninku učíme mladé lezce bezpečný pohyb na stěně, jištění a lezení. Děti pod vedením zkušených instruktorů rozvíjejí své pohybové i silové předpoklady a schopnosti. V rámci tréninku probíhá rozcvička, hrají se hry, učí se uzle a nacvičuje se práce s lezeckým materiálem. Bezchybná musí být především dovednost jistit spolulezce. Velký důraz je kladen na samotné techniky lezení, úchopů či na umění postavit se na miniaturní stup nebo oblinu. To vše jsou záležitosti, které nelze naučit za jedno odpoledne, a lezci se v nich běžně zdokonalují po celý život. Na konci školního roku pak mají mladí lezci možnost prověřit své nabyté zkušenosti na víkendovém soustředění ve skalách. To zajišťuje náš horolezecký klub za finanční podpory Českého horolezeckého svazu, města Chocně, Mikáda a dalších. Na našich dětských svěřencích nám záleží, proto se jim od nás dostává velké podpory. Odměnou nám jsou jejich úspěchy na lezeckých závodech, kterých se účastní nemálo z nich. Mezi ty nejlepší patří Zuzka Morávková, Žofka Košťálková a David Hejzlar, kteří vybojovali celkové vítězství v sérii regionálních závodů Orlický Monkey Cup, kterého jsme se v minulé sezóně zhostili jako jeden z pořadatelů. Závodí ale i ve vyšších soutěžích, jako je Český pohár mládeže v lezení na obtížnost i v boulderingu, a dokonce i Mistrovství republiky mládeže v boulderingu.

Máš-li chuť stát se lezcem, neváhej a příští rok se k nám přidej! Rádi mezi sebe přivítáme fyzicky zdatné děti, které se nebojí výšek.

 

Za tým trenérů

Šimon Marek

Je konec neskutečné horkého léta a tak je na čase se pomalinku začít zchlazovat a připravovat na zimní sezónu. Proto vám píši report z poslední velké akce minulé zimy. Na začátku dubna proběhl v Tatrách Kurz lavinové záchrany a zde je krátké shrnutí mých zážitků a pocitů:

Jako zázemí byla vybrána Žiarská chata. Po příjezdu jsme si dali výšlap na chatu a po rychlém ubytování jsme rovnou vyrazili na skialpy. Počasí bylo přívětivé, a tak cestou nahoru mohl začít kurs jako takový. Během první pauzy po nastoupání nějakých těch výškových metrů jsme si ukázali, jak správně ovládat pípáky a také nějaké základy pohybu v terénu. Při této příležitosti byl také opíchán Šíma. Dobrovolně se ujal role zasypaného a mohli jsme si tedy na něm vyzkoušet, jaké je to sondou trefit lyžáky, helmu anebo různé části těla. Poté jsme pokračovali k dalším vrcholkům. Přiznávám, že po nějaké době mě prostě došlo a už nebyla dál energie pokračovat. Souhrn toho, že jsem byl na skialpech nováček a také nic moc fyzičky si vybralo svou daň. Počkal jsem tedy pod posledním vrcholem a pak jsme jeli parádní sjezd dolů k chatě. Večer jsme vše samozřejmě probrali u Kofoly….Druhý den nám bohužel pršelo, a tak jsme zůstali v blízkém okolí chaty. O to víc jsme ale zvládli nácviku. V celkem nepříjemných podmínkách jsme si vyzkoušeli určit sněhový profil, proběhlo nějaké to hledání pípáků, ale také jsme si vyzkoušeli dosti náročné tahání z trhliny. Musím říct, že s plným vybavením na zádech to bylo dost vysilující. Zkoušel jsem variantu, kdy zachraňovaný visí v laně plnou vahou a ke konci jsem už měl co dělat, abych ho dostal nahoru. Zmáchaní, ale plní dojmů jsme se vrátili zpět na chatu a večer jsme krom další výuky také společně probrali tento super den. Opět samozřejmě jen u Kofoly… Continue reading „Lavinový kurz Tatry 2018“ →